Nová lekce: Jak fungují cílené reklamy na internetu

Semináře k mediálnímu vzdělávání a bezpečnosti dětí v online prostoru

S novým školním rokem otevřel Jeden svět na školách (JSNS) řadu seminářů, webinářů i celoročních kurzů, během kterých mohou pedagogové všech stupňů vzdělávání získat tipy, jak zařadit mediální vzdělávání do svých hodin. Stejně tak se na vzdělávacích akcích vyučující dozvědí nejnovější informace z mediálního světa, a to od odborných hostů a novinářů.

Kurzy mediálního vzdělávání
Už nyní se mohou nejen pedagogové, ale také metodici prevence nebo knihovníci hlásit do celoročních kurzů mediálního vzdělávání. Bezplatný akreditovaný kurz pro učitele 2. stupně základních škol se uskuteční od října 2024 do dubna 2025 v celkovém rozsahu 40 hodin. Bude se skládat z celkem šesti celodenních setkání v Praze a jednoho webináře. Kurz povede dvojice lektorů, kteří mají zároveň bohatou zkušenost s výukou mediálního vzdělávání. Tematicky jsou setkání zaměřená na fungování médií, zpravodajství, práci novinářů, dezinformace, nástroje umělé inteligence, bezpečný pohyb na internetu či sociální sítě a algoritmy.  
Od nového školního roku se mohou také učitelé již posedmé těšit na bezplatný akreditovanýkurz mediálního vzdělávání pro vyučující středních škol. Tematicky setkání vychází zmetodické koncepce 5 klíčových otázek, se kterými účastníky během kurzu seznámí lektor a expert na dezinformace Jaroslav Valůch z organizace Transitions. Postupně se účastníci seznámí s tématy jako zpravodajství, dezinformace, sociální sítě a jejich algoritmy či nástroje umělé inteligence.

Online hrozby, algoritmy, AI
Jeden svět na školách vypsal také jednodenní semináře. Jako první se můžete zúčastnit semináře Mediálním vzděláváním proti dezinformacímv Ostravě, který se koná 19. září. Jeho hostem bude novinář Jan Žabka ze serveru Okraj. Společně s lektory představí materiály, aktivity a tipy do výuky, které pomohou ve třídě otevřít problematiku dezinformací, konspirací a mediálních manipulací.

Online hrozbám se bude věnovat seminář 16. říjnav Brně. Jeho součástí bude i debata s odborníkem na kyberbezpečnost z projektu E-bezpečí.

31. října se můžete přihlásit na seminář s názvem Jak ovlivňují algoritmy vaši třídu. Koná se v Praze. Během setkání představí organizátoři audiovizuální lekci zaměřenou právě na to, jak algoritmy ovlivňují obsah, který děti na sociálních sítích sledují, a jak tento obsah formuje jejich názory, chování a psychické zdraví. Proběhne také diskuze o způsobech, jak děti vzdělávat v kritickém přístupu k sociálním médiím nebo jak je podpořit v tom, aby neskončili v tzv. králičích norách. Hlubší vhled do celé problematiky pak nabídne i odborník na problematiku algoritmů Josef Holý.

V listopadu se můžete zúčastnit semináře s názvem S AI do hodin: Od teorie k praxi. Koná se 13. listopadu v Českých Budějovicích. Na semináři získáte přehled o nově vzniklém materiálu JSNS s tipy, jak zařadit umělou inteligenci do výuky. Hostem bude Tomáš Titěra, pedagog, lektor JSNS a lektor vzdělávacího programu AI dětem.

Nemůžete se žádného z kurzů či seminářů zúčastnit fyzicky? Tak využijte nabídky JSNS k účasti na webináři DigiStories: Alex – Digitální závislosti a zdravé návyky v online světě. Koná se 8. října odpoledne přes aplikaci Zoom. Webinář je vhodný pro vzdělavatele žáků všech věkových kategorií. Účast na webináři, jako na všech seminářích JSNS je zdarma, registrace je však nutná.

Umělá inteligence ve výuce: praktické materiály na portálu JSNS.CZ vhodné i pro vyučující, kteří s AI začínají

Generuje texty, vytváří obrázky a videa, umí řídit auta nebo třeba doporučuje, jaký film si na streamovacích platformách pustit jako další. Ano, řeč je o umělé inteligenci. Pro vyučující, kteří ji chtějí zařadit do své výuky, ale nejsou si jistí tím, kde a jak začít, vznikla nová sada výukových materiálů. Balíček připravil vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) organizace Člověk v tísni. Lekce založená na krátkém a poutavém videu, 6 praktických aktivit, manuál k promptování a návod pro vyučující, jak na AI krok za krokem, jsou navrženy tak, aby usnadnily učitelům práci s AI a pomohly jim zapojit umělou inteligenci do svých hodin. 

„Masivní nástup generativní umělé inteligence a její zpřístupnění široké veřejnosti s sebou přináší mnohé výzvy. Výrazně se to týká i oblasti školství, dojde k zásadní proměně celého systému vzdělávání,” říká Karel Strachota, ředitel programu JSNS. „To, jestli se žáci a studenti naučí s nástroji umělé inteligence efektivně a bezpečně pracovat, ovlivní jejich budoucí pracovní uplatnění, občanský i soukromý život. Většina škol není na výuku s AI ale zatím vůbec připravena. Naše nabídka nových materiálůcílí především na vyučující, kteří s takovou výukou chtějí začít nebo mají toto rozhodnutí teprve před sebou,“ dodává Strachota.

„Za možný negativní dopad umělé inteligence na školství považuji prohlubování rozdílů v úrovni vzdělávání v jednotlivých školách a třídách. Naší snahou je přispět ke zmenšování tohoto rizika. S vědomím, že o naší budoucnosti, budoucnosti spojené s umělou inteligencí, se v nemalé míře rozhoduje právě nyní na školách,“ doplňuje Karel Strachota důvody vzniků materiálů, které nabízejí konkrétní a praktické tipy pro úspěšné začlenění AI do výuky a které plánuje JSNS v dalších měsících rozšiřovat.

Na portálu JSNS.CZ vyučující najdou kompletní plán hodiny  postavený na krátkém videu s názvem Jak umělá inteligence myslí?, kterou doprovází tři praktické aktivity do výuky. Další aktivity k využití nástrojů generativní umělé inteligence najdou učitelé na portálu JSNS.CZ u již existujících lekcí z oblasti moderních československých dějin, mediálního vzdělávání nebo lidských práv. Průvodce  je zaměřen především na vyučující středních škol, případně vyšších ročníků základních škol  a týká se pouze neplacených verzí AI nástrojů pro generování textu.

Učitelé, kteří se v tématu AI teprve rozkoukávají, mohou vyzkoušet praktický manuálKrok za krokem k výuce s umělou inteligencí, díky kterému mohou začít zapojovat AI do hodin vlastním tempem. Sadu doplňuje Slovníček AI pojmů, informační text o tom, jak funguje generativní umělá inteligence, a manuál k promptování, který ocení pedagogové nejen při své práci se studenty, ale i v běžném životě. Práci s chatboty pak mohou po prozkoumání instruktážních materiálů od JSNS využít vyučující nejen ve výuce, ale i při přípravě do hodin nebo při administrativní práci.

Celou TZ si můžete stáhnout zde

Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence. Ukázal to průzkum programu Jeden svět na školách

Jeden svět na školách (JSNS) již po šesté v dotazníkovém šetření zjišťoval názory a postoje středoškoláků. Průzkum proběhl na konci roku 2023 mezi dvanácti sty respondenty na 33 středních školách v ČR a nabízí srovnání s šetřeními z předchozích let.

Kromě jiných oblastí se průzkum zaměřil i na otázky týkající se zdrojů informací, způsobů komunikace a využívání umělé inteligence.

Ať jde o jakékoli téma, celkově se studenti necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Dokonce zde můžeme vidět pokles oproti roku 2020, kdy informovanost udávalo 55 %. U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť.

Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Vidíme ovšem rapidní pokles (o 14 proc. bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.

Co se týče důvěry médiím, je veřejnoprávní televize mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích (57 % často a 31 % občas), důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.

Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více jak polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).

Schopnostem, jako je orientace v mediálním prostoru, kritické přijímání mediálních sdělení nebo budování zdravých návyků s digitálními technologiemi, se JSNS věnuje systematicky již od roku 2007, a to skrze svoje aktivity (lekce do hodin, workshopy či semináře) k mediálnímu vzdělávání.

Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence

Co se týká využití AI ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití. Téměř polovina všech dotazovaných (47 % studentů) se přiklání k názoru, že by AI mohla nahradit některé části výuky.

Nejčastěji studenti používají AI pro vytváření či editaci textu (51 %) a k překladům (46 %). Pouze 14 % nemá žádnou zkušenost s užitím umělé inteligence. Studenti nejčastěji používají  ChatGPT (65 %) a Duolingo (57 %). Studenti jsou také rovnoměrně rozděleni v hodnocení, zda používání AI povede ke hloupnutí lidí. K souhlasu se přiklání 32 %, zatímco k nesouhlasu 33 %. Neutrální stanovisko zastává 35 %.

Průzkumpodává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: největší problémy místa bydliště, ČR a světa; angažovanost; demokracie a mezinárodní politika; politické preference; válečný konflikt na Ukrajině; postoje k moderním československým dějinám; zmíněné komunikace, zdroje informací a umělá inteligence; spokojenost s životem a školou. Aktuální výzkum porovnává výsledky s předchozími šetřeními a sleduje vývoj názorů a postojů cílové populace v čase.

Celé shrnutí závěrečné zprávy výzkumu JSNS najdete ZDE.