Již po osmé se vyučující mohou zapojit do projektu na podporu mediální gramotnosti s názvem Týdny mediálního vzdělávání. Během nich budou mít možnost zúčastnit se celodenní vzdělávací a networkingové akce s názvem Veletrh mediálního vzdělávání, zapojit se se svými třídami do tří debat s novináři v Brně, Ostravě a Plzni, prohloubit své znalosti ze světa mediálního vzdělávání na speciálních seminářích a využít široké nabídky výukových materiálů. Akci pořádá v období od 6. do 17. května vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Registrace pro školy běží od 18. března. Zapojit se mohou vyučující základních a středních škol, a to jak ti, kteří se mediální gramotnosti věnují dlouhodobě, tak nováčci mediálního vzdělávání.
„Letošní Týdny mediálního vzdělávání startují jen pár dní poté, co si celý svět 3. května připomíná Mezinárodní den svobody médií. Právě podpora nezávislé seriózní žurnalistiky, která je pilířem demokratické společnosti, je jedním z cílů celého projektu. Letošní ročník je také výjimečný tím, že přímo předchází volbám do Evropského parlamentu. Jsou to právě předvolební kampaně a volby samotné, které jsou v médiích často ovlivněny fake news a dezinformacemi. Nejen proto se snažíme v JSNS skrze Týdny mediálního vzdělávání, ale i celoročně dostupnou nabídku materiálů do výuky rozvíjet mediální gramotnost a posilovat kritické myšlení žáků základních škol a studentů středních škol v celé České republice,“ říká vedoucí týmu mediálního vzdělávání Marianka Macková. Pro registraci do níže představených akcí pro vyučující a další vzdělavatele a získání nabídky materiálů z portálu JSNS.CZ je potřeba včas vyplnit přihláškový formulář na webu JSNS.CZ/TMV.
Novinkou letošních Týdnů mediálního vzdělávání je celodenní vzdělávací a networkingová akce s názvem Veletrh mediálního vzdělávání. Koná se 7. května v Centru současného umění DOX v Praze. Na Veletrhu získají vyučující a další účastníci nové znalosti, dovednosti a inspiraci ze všech oblastí mediálního vzdělávání. A to formou workshopů se zkušenými lektory, panelových diskuzí s novináři a odborníky, a také stánků s interaktivními prvky organizací, které se mediálnímu vzdělávání věnují. Veletrh je akce určená pro všechny vyučující, začínající i zkušené, další vzdělavatele (ředitele škol, metodiky prevence, knihovníky) a studenty vysokých škol pedagogického zaměření, kteří mají zájem prohloubit své znalosti v této oblasti a získat další inspiraci nejen do výuky.
V průběhu dne se budete moci zúčastnit dvou panelových diskuzí s novináři: Svoboda médií a Média a (EU) volby. Po celý den budou na Veletrhu také probíhat praktické workshopy s odborníky, které kromě Jednoho světa na školách pořádají další organizace působící na poli mediálního vzdělávání (Občankáři.cz, Replug.me, Zvolsi.info, Stužák a další). Seznámit se můžete také s fungováním médií, a to skrze interaktivní místnosti a stánky jednotlivých redakcí. Vyzkoušíte si online hry, virtuální realitu nebo projekce filmů s mediálně-vzdělávací tematikou.
Setkání s novináři umožní v letošním roce Týdny mediálního vzdělávání skrze tři debaty na téma “Novinářská profese a vše, co se jí týká”. Debaty se uskuteční v Plzni, Brně a Ostravě. Konat se budou ve velkých sálech s kapacitou pro cca 120 studentů. Debaty jsou určené pro studenty středních škol. V Plzni se debata uskuteční 10. května, v Brně 16. května a den na to 17. května pořádá JSNS debatu s novinářským hostem v Ostravě. Všemi debatami provádí moderátor Michael Rozsypal, hosté budou brzy upřesněni.
Vyučujícím ze středních odborných škol a učilišť nabízí JSNS během Týdnů mediálního vzdělávání také speciální podporu a pomoc, a to v podobě ukázkových hodin na míru společně s konzultacemi s vyučujícími, kteří mají s implementací mediální výchovy s materiály JSNS již bohaté zkušenosti. To vše doplní odborná publikace a pomoc s přípravou výukového plánu. Registrace ke speciální nabídce pro střední odborné školy a učilištěprobíhá do 12. dubna.
Jeden svět na školách (JSNS) již po šesté v dotazníkovém šetření zjišťoval názory a postoje středoškoláků. Průzkum proběhl na konci roku 2023 mezi dvanácti sty respondenty na 33 středních školách v ČR a nabízí srovnání s šetřeními z předchozích let.
Kromě jiných oblastí se průzkum zaměřil i na otázky týkající se zdrojů informací, způsobů komunikace a využívání umělé inteligence.
Ať jde o jakékoli téma, celkově se studenti necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Dokonce zde můžeme vidět pokles oproti roku 2020, kdy informovanost udávalo 55 %. U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť.
Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Vidíme ovšem rapidní pokles (o 14 proc. bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.
Co se týče důvěry médiím, je veřejnoprávní televize mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích (57 % často a 31 % občas), důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.
Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více jak polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).
Schopnostem, jako je orientace v mediálním prostoru, kritické přijímání mediálních sdělení nebo budování zdravých návyků s digitálními technologiemi, se JSNS věnuje systematicky již od roku 2007, a to skrze svoje aktivity (lekce do hodin, workshopy či semináře) k mediálnímu vzdělávání.
Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence
Co se týká využití AI ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití. Téměř polovina všech dotazovaných (47 % studentů) se přiklání k názoru, že by AI mohla nahradit některé části výuky.
Nejčastěji studenti používají AI pro vytváření či editaci textu (51 %) a k překladům (46 %). Pouze 14 % nemá žádnou zkušenost s užitím umělé inteligence. Studenti nejčastěji používají ChatGPT (65 %) a Duolingo (57 %). Studenti jsou také rovnoměrně rozděleni v hodnocení, zda používání AI povede ke hloupnutí lidí. K souhlasu se přiklání 32 %, zatímco k nesouhlasu 33 %. Neutrální stanovisko zastává 35 %.
Průzkumpodává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: největší problémy místa bydliště, ČR a světa; angažovanost; demokracie a mezinárodní politika; politické preference; válečný konflikt na Ukrajině; postoje k moderním československým dějinám; zmíněné komunikace, zdroje informací a umělá inteligence; spokojenost s životem a školou. Aktuální výzkum porovnává výsledky s předchozími šetřeními a sleduje vývoj názorů a postojů cílové populace v čase.
Celé shrnutí závěrečné zprávy výzkumu JSNS najdete ZDE.
Pojmy jako půjčka, úvěr, daně, debetní a kreditní karta nebo osobní rozpočet. Pro dospělého běžně užívané pojmy. Pro žáky či studenty často velká neznámá, ve které jim mnohdy nepomohou se zorientovat ani jejich učitelé.
Podle průzkumu České školní inspekce z roku 2022 sami vyučující mnohdy říkají, že nejsou na téma finanční gramotnosti dostatečně proškoleni nebo že jim na výuku chybí více času a lepší metodická podpora.
“Podle stejného průzkumu pak přibližně dvě třetiny škol přitom o zkvalitnění finančního vzdělávání uvažují, a to nejčastěji rozšířením spolupráce s externími subjekty či zvýšením kvalifikovanosti pedagogů,” říká Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jednoho světa na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni.
Nové a atraktivní výukové materiály
“Nejen závěry z průzkumu České školní inspekce, ale také pravidelný kontakt s vyučujícími na našich vzdělávacích akcích nám potvrdil, že jednoduché a dobře zpracované materiály na téma finanční gramotnosti na českých školách chybí. Stejně jako v jiných tématech bychom tak chtěli být vyučujícím oporou. Aby se posilování finanční gramotnosti žáků zabývali přímo pedagogové ve vlastní výuce, a nemuseli se obracet na externí subjekty, rozhodli jsme se naši nabídku lekcí, které jsou všem školám po České republice dostupné zdarma, rozšířit také o téma finanční gramotnost,” doplňuje Strachota. Portál JSNS.CZ, kde nyní najdou vyučující přes 380 snímků na různá témata, se tak rozrostl o balíček několika lekcí vhodných pro druhý stupeň základních škol i pro střední školy. Lekce jsou postaveny na oblíbeném seriálu České televize Bankovkovi. “Vyučujícím nabízíme prakticky využitelné materiály stejně jako školení, jak s nimi pracovat,” dodává Karel Strachota.
Všechny lekce k finanční gramotnosti proto doplňují připravené materiály a pracovní listy do hodin, které vyučujícím usnadní přípravy na výuku. Ne jinak je tomu už u existujících snímků na portále JSNS.CZ, které se jak příběhem, tak zpracovanými aktivitami věnují problematice finančního zdraví. Všechny lekce určené k rozvoji finanční gramotnosti využijí ve svých hodinách například ti učitelé, kteří se tématu musí či chtějí věnovat, ale nejsou si zcela jisti tím, jak na to. Program JSNS jim nabízí balíček krátkých lekcí, které jsou připraveny k okamžitému využití.
Čelit neověřeným informacím
Mezi novými lekcemi najdou vyučující vybrané díly seriálu Bankovkovi věnující se otázce osobního rozpočtu, tématu půjček a úvěrů, bankovních účtů a karet, rozdílu mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem nebo také nekalým obchodním praktikám. “S těmi se dnes setkáváme také v online světě, téma finanční gramotnosti se nám tedy hodně prolíná i s gramotností mediální, které se v JSNS věnujeme systematicky již od roku 2007,” říká Karel Strachota.
A jeho slova o nutnosti propojovat tato dvě témata dokládá také zmíněná zpráva ČŠI. Z ní vyplývá, že mezi hlavními zdroji informací o penězích a financích jsou pro žáky různých oborů vzdělání nejčastěji rodina, následně pak internet a sociální sítě. Prostředí internetu a sociálních sítí v sobě skrývá řadu rizik spojených s neověřenými či dokonce zavádějícími informacemi, které mladí lidé s nižší úrovní mediální gramotnosti nemusí také vždy odhalit. Chcete, aby se finanční gramotnost (ale i ta mediální) rozvíjela i na škole, kterou navštěvují vaše děti? Doporučte lekce z portálu JSNS.CZ jejich vyučujícím.