Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence. Ukázal to průzkum programu Jeden svět na školách

Jeden svět na školách (JSNS) již po šesté v dotazníkovém šetření zjišťoval názory a postoje středoškoláků. Průzkum proběhl na konci roku 2023 mezi dvanácti sty respondenty na 33 středních školách v ČR a nabízí srovnání s šetřeními z předchozích let.

Kromě jiných oblastí se průzkum zaměřil i na otázky týkající se zdrojů informací, způsobů komunikace a využívání umělé inteligence.

Ať jde o jakékoli téma, celkově se studenti necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Dokonce zde můžeme vidět pokles oproti roku 2020, kdy informovanost udávalo 55 %. U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť.

Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Vidíme ovšem rapidní pokles (o 14 proc. bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.

Co se týče důvěry médiím, je veřejnoprávní televize mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích (57 % často a 31 % občas), důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.

Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více jak polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).

Schopnostem, jako je orientace v mediálním prostoru, kritické přijímání mediálních sdělení nebo budování zdravých návyků s digitálními technologiemi, se JSNS věnuje systematicky již od roku 2007, a to skrze svoje aktivity (lekce do hodin, workshopy či semináře) k mediálnímu vzdělávání.

Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence

Co se týká využití AI ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití. Téměř polovina všech dotazovaných (47 % studentů) se přiklání k názoru, že by AI mohla nahradit některé části výuky.

Nejčastěji studenti používají AI pro vytváření či editaci textu (51 %) a k překladům (46 %). Pouze 14 % nemá žádnou zkušenost s užitím umělé inteligence. Studenti nejčastěji používají  ChatGPT (65 %) a Duolingo (57 %). Studenti jsou také rovnoměrně rozděleni v hodnocení, zda používání AI povede ke hloupnutí lidí. K souhlasu se přiklání 32 %, zatímco k nesouhlasu 33 %. Neutrální stanovisko zastává 35 %.

Průzkum podává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: největší problémy místa bydliště, ČR a světa; angažovanost; demokracie a mezinárodní politika; politické preference; válečný konflikt na Ukrajině; postoje k moderním československým dějinám; zmíněné komunikace, zdroje informací a umělá inteligence; spokojenost s životem a školou. Aktuální výzkum porovnává výsledky s předchozími šetřeními a sleduje vývoj názorů a postojů cílové populace v čase.

Celé shrnutí závěrečné zprávy výzkumu JSNS najdete ZDE.